Úroková sazba je procentním vyjádřením ceny peněz, kterou musíte zaplatit nebo kterou obdržíte za určitý časový úsek. Úroková sazba se totiž pojí nejen s různými typy úvěrů, ale také se spořícími produkty. V aktuálním článku vás seznámíme s typy úrokových sazeb nebo se dozvíte, co na jejich výši má největší vliv.
Definice úrokové sazby
Úroková sazba určuje, jak vysokou částku navíc k jistině zaplatíte poskytovateli svého úvěru, nebo kolik získáte k vloženým finančním prostředkům na svém spořícím účtu. Úroková sazba může být fixně stanovena k určitému období nebo je variabilní, což znamená, že se její výše může neustále měnit. Oba způsoby mají své přednosti.
Roční procentuální sazba nákladů
Jestliže někde u úvěru nebo u spořícího produktu vidíte napsanou úrokovou sazbu, tak to není jediný ukazatel, kterým byste se při zhodnocení výhodnosti produktu měli řídit. Při sjednání úvěru musíte vzít v potaz také RPSN (roční procentuální sazbu nákladů). Pokud se totiž s úvěrem pojí nějaké další náklady kromě úroků, tak budou právě v této sazbě zahrnuty.
RPSN udává, kolik skutečně za vypůjčené peníze zaplatíte. Spořící produkty lze hodnotit pouze podle nabídnutého úvěru. Sjednání a správa těchto produktů je totiž většinou zdarma.
Typy úrokových sazeb
Nominální a reálné úrokové sazby
V praxi se můžete setkat s mnoha typy úrokových sazeb. V první řadě je potřeba rozdělit úrokové sazby na nominální a reálné. Ty nominální se uvádějí ve smlouvách, reálné demonstrují, jak se změní kupní síla vložených nebo vypůjčených peněz a dají se spočítat tak, že od nominální úrokové sazby odečtete aktuální míru inflace. Jestliže je reálná úroková sazba menší než 0 %, tak úroky nedokáží pokrýt ani inflaci.
Úrokové sazby mezi bankami
Dále se využívá diskontní úroková sazba, kterou se úročí vklady bank, nebo lombardní úroková sazba, kterou centrální banka účtuje komerčním bankám na poskytnuté peníze přes noc. Banky si mezi sebou půjčují za mezibankovní úrokovou sazbu, jejíž výši určuje PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate).
Fixní a variabilní úrokové sazby
U úvěrů se využívají fixní a variabilní úrokové sazby. Ty fixní se vztahují k určitému pevnému období. Například úrokové sazby hypoték se fixuje na 1 rok, 3 roky, 5 nebo 10 let. Variabilní sazby zde nejsou příliš časté.
Nejčastěji se úroková sazba uvádí jako roční, tzn. úroková sazba p.a. Nižší je pak úroková sazba měsíční (p.m.). Jedná se vlastně o roční úrokovou sazbu vydělenou dvanácti měsíci.
Co ovlivňuje výši úrokové sazby?
Na výši úrokové sazby se podílí mnoho faktorů. Patří mezi ně například bonita klienta, kterému banka půjčuje peníze. Čím nižší máte bonitu, tím vyšší úrokovou sazbu budete muset zaplatit. Dále se na úrocích podílí očekávaná míra inflace, kurzové riziko (při poskytování úvěrů do zahraničí) nebo také doba fixace úrokové sazby.
Nelze říci, jak přesně se úrokové sazby budou do budoucna měnit a je na každém poskytovateli, jak výhodně či nevýhodně své produkty případným zájemcům nabízí.
U spořících produktů i u úvěrů platí, že čím vyšší riziko, tím vyšší úroková sazba. Roli hraje také doba splatnosti úvěru, protože úvěry sjednané na kratší dobu mají zpravidla vyšší sazbu. Nakonec ale více peněz zaplatíte na dlouhodobých úvěrech, kde nízkou sazbu splácíte mnoho let. Co se týká spoření, tak vám banky dají lepší úrok, pokud si peníze uložíte na delší dobu.
