Tato smlouva je základní dokument, který při sjednání úvěru podepisujete ve své bance nebo u soukromého poskytovatele, pokud využijete jeho služeb. V praxi se můžete setkat nejen s označením úvěrová smlouva, ale používá se též pojmenování smlouva o úvěru.
Smlouvu k úvěru si vždy důkladně prostudujte
V tomto článku se zaměříme na povinné náležitosti úvěrové smlouvy a také se budeme věnovat tomu, na co si dát při jejím uzavření pozor. Jelikož mnoho lidí potřebuje peníze rychle, na úvěr spěchají a smlouvu uzavírají bez promyšlení.
Až pokud nastane problémové situace, začnou se zajímat o to, co mají psané ve své smlouvě. Mnohdy jsou však nepříjemně překvapeni, co vše si může věřitel vůči dlužníkovi dovolit a nemají tak žádnou možnost obrany.
Úvěrová smlouva se uzavírá dle nového občanského zákoníku. Než však vstoupil v platnost, standardně se uzavírala dle zákoníku obchodního. Vyžaduje se její písemná forma (smlouvu tedy není možné uzavřít pouze ústně). Ve smlouvě se věřitel zavazuje poskytnout peněžní prostředky v určité výši dlužníkovi. Ten se zase zavazuje, že je do stanovené doby splatnosti vrátí věřiteli spolu se sjednanými úroky.
Hlavní náležitosti úvěrové smlouvy
Smlouva musí obsahovat:
- jednoznačnou identifikaci věřitele a dlužníka,
- částku úvěru,
- úrokovou sazbu
- případně i marži.
Vyčísleny by měly být také poplatky, které mohou být stanovené nejen paušální částkou, ale i procentem. Mělo by být jasné, jak se budou počítat. Za nejčastější typy poplatků, které bývají ve smlouvě vyčísleny, patří poplatek za zpracování nebo nečerpání úvěru. Smlouva dále musí obsahovat dobu splatnosti.
Obvyklé náležitosti smlouvy o úvěru
Další náležitosti úvěrové smlouvy jsou obvyklé. Nemusí se tedy konkrétně ve vaší smlouvě nalézat. Je však určitě lepší, pokud jsou uvedeny. Jedná se o typ úvěru (spotřebitelský, kontokorentní), dále o jeho účel (může být i bez účelový), o způsob zajištění, měnu nebo úrokové období. Mezi obvyklé náležitosti se řadí též číslo úvěrového účtu, sankce nebo jazyk.
Úvěrová smlouva dále obsahuje tzv. obecné závazky. Ty sice nemusí být definovány, ale vyplatí se je do smlouvy uvést, alespoň si pak nebudete muset nic domýšlet. Jestliže uvedeny nejsou, určitě se po nich ptejte (jedná se například o to, že dlužník nesmí provést žádnou zástavu nebo změnu vlastnické struktury bez souhlasu věřitele).
Úvěrová smlouva obvykle nevystupuje sama o sobě, ale v souvislosti s ní vám banka dodá i další dokumenty. Smlouva tak navazuje na všeobecné obchodní podmínky banky, sazebník nebo na další doklady, které se vztahují k úvěrovým zárukám.
Odstoupení od úvěrové smlouvy
Odstoupení od úvěrové smlouvy není zcela běžné a je ho možné provést jen ve specifických případech. Například pokud jste smlouvu s bankou nebo s jiným poskytovatelem finančních prostředků uzavřeli na dálku, aniž byste byli v osobním kontaktu, máte nárok na odstoupení do 14 dnů ode dne uzavření. Podmínkou samozřejmě je, že musíte vrátit celou vyčerpanou částku.
Úvěrová smlouva nebo smlouva o půjčce?
Mezi smlouvou o úvěr a o půjčku jsou v občanském zákoníku výrazné rozdíly. Smlouva o úvěru se řídí § 2395 a smlouva o půjčce § 2390. Zatímco smlouva o úvěru je konsensuální kontrakt, pro jehož vznik stačí, když se obě strany domluví na podstatných částech smlouvy a smlouva se vztahuje pouze na finanční prostředky. Smlouva o půjčce může být vztažena na cokoliv. Sjednává se i bez úplaty.
Jak jste na tom vy s uzavíráním úvěrových smluv? Už se vám někdy stalo, že jste až po podpisu zjistili, že jsou ve smlouvě jiná ustanovení, než jste se domnívali? Nebo jste od ní museli předčasně odstoupit?
